|
|
VE VZPOMÍNKÁCH
Brit, Bríťa, Briteček
to jsou oslovení našeho prvního pesana, byl to beagl každým coulem, malý postavou, ale s největším srdcem co pes může mít. Narodil se 22.8.1997 v Dobré vodě u Českých Budějovic. Byl to kamarád do nepohody, také velký cestovatel. Miloval dlouhé procházky. Musím říci, že nás moc naučil, jak říkáme naučil nás vidět za roh. Na toulkách přírodou si občas od nás odběhl za nějakou srnkou nebo zajícem, ale čím byl starší, tím byl rozumnější, nutno podotknout, že se během 10 minut vrátil, nevím a nemohu říci, že bychom někdy na jeho návrat čekali déle, vůbec jsme nechápali ostatní majitele beaglů, že čekají i 3 hodiny na návrat svého psa. Bríťa miloval celou svou lidskou smečku, každého uměl uvítat, jeho projev, něco mezi štěkotem a vytím, vrtěním oháňkou to jsou nezapomenutelné okamžiky. Bohužel v červenci roku 2007 přišla ta nejkrutější zpráva - diagnosa zněla osteo sarkom dutiny ústní. Nejdřív jsme tomu nevěřili, posléze jsme se naučili s tím žít. Bríťa byl moc statečný, nikdy nedal na jevo bolest, zlost,
zkrátka britský aristokrat. Opustil nás 21.8.2005 v ranních hodinách, den před svými 8 narozeninami.
Britečku moc děkujeme za chvíle s tebou.
Zar
Jmenuji se Zar narodil jsem se 26.5.2002. Jsem NĚMECKÝ BOXER. Mám velmi společenskou a přátelskou povahu, k lidem i k zvířatům.
Jelikož jsem velmi skromný uvedu jeden z několika příkladů. Když jsem byl štěně, pořídila mi panička kamarádku Áju. To byla kočka myslim doopravdy z čeledi kočkovitých. Ája se musela naučit chodit na kočičí záchod tak jsem se rozhodl,že jí to usnadním a vysypal jsem jí kočkolit po celém bytě. Ája byla spokojená,ale panička ne,ale nakonec mi to prominula. Taky jsem jako štěně byl velmi šetrný, vysypával jsem odpadkové koše abych se přesvědčil,že se nevyhazují důležité věci nebo jídlo. Ve své skromnosti se musím přiznat k tomu,že mám slabost pro sexi fenečky. Jedna zamnou jezdí až z Prahy, já Pražák nejsem. Ta fenka je NĚMECKÁ DOGA jmenuje se Ines. Je sice o něco větší než já,ale to nevadí. Venku,když si spolu hrajem a závodíme stává se ze mne gentleman a nechávám Ines vyhrát. Co ještě k tomu všemu dodat ,snad jen to,že společné žití psů a lidí je plné neopakovatelných zážitků a radosti.
Dne 4.2.2010. Zar odešel do psího nebe,kde se, se svojí skromností prohání po zelených loukách.
|
